Pozor na podezřelou knihu!

  V únoru je nejlépe s knížkou. Urodila se jich v našem regionu celá řada a velice zajímavých. Jednu sepsal můj někdejší kolega Zdeněk Pilát. Je o kabaretu jménem Modrá lucerna, který v Hradišti existoval ve 20. letech minulého století.  Přestože autor je můj kamarád, chci před jeho nejnovější knihou varovat. Ne všechno, co se ve vyšších kruzích děje, je vhodné zveřejňovat. A právě to páchali tehdy v Modré lucerně. Nedosti na tom, že tam zpívali hambaté písničky; repertoárové ukázky tohoto druhu můj kamarád Zdeněk, původně učitel jako já, snad proto, aby se nepodílel na narušení mravní výchovy současné mládeže, do knížky raději nezařadil. Já osobně bych ovšem šel ještě dál a vypustil i texty, které se strefují do politiky. No, řeknete si, vždyť ta Modrá lucerna existovala před devadesáti lety. Co když si nepozorný čtenář ale nepovšimne vročení 1919 a bude si myslet, že někdo chce pomluvit naše současné politické poměry. Tak třeba v jednom pojednání Modré lucerny se píše: „Mandát je slovo, které se skloňuje podle vzoru candát. To proto, že před zvolením toho každý poslanec hodně namluví a po zvolení je němý jako candát.“ Zdeněk je češtinář, a přesto mu ušlo, že vzor candát neexistuje.

  Anebo jiný citát: „Hlavní chybou našich poslanců myslím je, že nedovedou mluvit spatra. To já jsem nedávno slyšel jednoho poslance, ten mluvil z pátého patra a ještě ve třetí ulici bylo slyšet, jak mu lidi nadávali. V zástupu se ozývaly výkřiky nevole a také výkřiky: vole!“ Chci věřit tomu, že si Zdeněk ověřil, že žádný poslanec ani senátor za náš Zlínský kraj nebydlí v paneláku s balkonem v pátém patře, jinak by z toho mohl být fakt průšvih. Ale snad to nehrozí, většina z nich už jistě bydlí v pěkné novobarokní vilce s anglickým trávníkem a bazénem, a vilky, jak známo, mívají nanejvýš patro jedno. Pokud nějaký takový politik bydlí v pátém patře paneláku a na nic lepšího se během dvou tří let mandátu nezmohl, není třeba se ho obávat.

  A konečně si myslím, že není vhodné dnes si přisazovat na ministerstvo obrany. Já vím, je to napsané před devadesáti lety, ale přesto, no však čtěte: „Ministerstvo války by se mohlo rozdělit na odbor pro velké války a odbor pro malé války neboli válečky. Další odbor by byl pro valčíky, ten by se nazýval odborem pro válení a byl by k poválení. Tam spadaly by všechny aféry, které se v poslední době čím dál častěji provalují a úřadovali by tam takoví úředníci, kteří nic nedělají, jen se povalují. Takových by se našlo jistě dost.“

  V souvislosti s tím, že exstarosta našeho města pan inženýr Libor Karásek odešel dělat náměstka ministrovi obrany, je to text pro rok 2011 naprosto, ale naprosto nepřijatelný.

  Jenomže pak jsem si uvědomil, že kdyby Zdeněk vypustil všechny rizikové výroky, došlo by k tomu, že by knížku tvořila pouze předmluva ředitele knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana Radka Jančáře, který si hned v první větě spletl „podvědomí“ s „povědomím“. A to taky raději pomiňme.

  No, nevím, nevím, kamaráde, Zdeňku. Psát o sportu ti šlo líp.