První svazek populární edice Chřiby záhadné a mytické znovu přichází k přátelům Chřibů. Publikace vyšla před deseti lety a mezitím dorostla další generace, která miluje Chřiby a vydává se do nich za dobrodružstvím z poznávání i relaxací. 13. května na Bunči bude zahájen prodej 2. vydání této publikace. Po tomto datu bude "jednička" k dostání i ve vybraných knihkupectvích v regionu, jejich seznam nalezne zájemce na těchto stránkách anebo na stránkách Historické společnosti Starý Velehrad. Knihu je možno objednat rovněž poštou na adrese nakladatelství Jiřího Jilíka (viz zde kontakty).
Publikaci Chřiby po Hradských cestách lze zakoupit v prodejnách:
Rámařství, Petra Havlíková Jilíková, Palackého nám. Uh. Hradiště
Knihkupectví Řehoř Uh. Hradiště
Knihkupectví Kanzelsberger Kroměříž
Knihkupectví Fabiánková Koryčany
Knihkupectví Bůžek Kyjov
Infocentra Kroměříž, Kyjov a Uh. Hradiště
Vyhledávání
Sraz přátel Chřibů – Bunč 13. května, v 10 hod.
Program oslav 10. výročí vzniku Expedice Chřiby:
10.00–12.00: Premiéra DVD snímku Z kraje pod Buchlovem a beseda s tvůrci filmu. Zúčastní se též průvodci filmem herci Slováckého divadla v Uh. Hradišti Vladimír Doskočil a Martin Vrtáček.
13.00: Společná vycházka k tzv. Italskému mostu.
Během dopoledne prodej reedice 1. svazku publikace Chřiby záhadné a mýtické.
Moje řeč
Že režim, k němuž jsme před dvaceti lety vzhlíželi s nadějí, prohrál, je dnes už každému, kdo myslí kriticky, zřejmé. Otázkou tedy je, kdy bude odstraněn a kým bude odstraněn. Věčný ani dlouhověký určitě nebude. Protože však nevidíme žádnou přesvědčivou alternativu, upadáme do nejistoty, rozpaků, nevědění a rezignace.
To, s čím se každodenně potkáváme u nás, nemá s demokracií ani humanitou už nic společného. Je to oligarchie zákulisních vlivů, mocenských her, neveřejných praktik, a divadélka svobodných voleb kandidátů, které v úzkém výběru předložily voličům občanstvem nepočetné strany. Demokracie se z věci veřejné proměnila v rivalitu minoritních stran a stranických zájmů. Většina slušných lidí nevidí zatím účinný způsob, jak to změnit, a tak se od politiky distancuje. Tento režim opustil a nesplnil to, co na svém počátku deklaroval. Proto prohrál a nemá v sobě zdroj, z něhož by bylo možné jej obnovit a reformovat.
Prof. ThDr. et ThDr. Otakar A. Funda v Literárních novinách 22. 12. 2011.
Konzumentova paranoia
Ještě před sto padesáti lety by asi nahý performista, který by se pomazal hovězí krví a položil se na prostěradlo přímo před radnicí (sqare art), byl okamžitě odvezen do nejbližší psychiatrické léčebny, kterým se tehdy ještě nepěkně říkalo blázinec, a jeho tvrzení, že tímto činem zamýšlel vyjádřit nějakou nepojmenovatelnou myšlenku, by bylo pokládáno za důkaz toho, že tam právem patří.
■
Malá hádanka z uměnovědeckého slangu
Teoretik umění: „Tvůrce kombinuje přirozené chování, odpověď na výzvu, práci a výsledek. Vychází z faktu, že jedním z poslání umění je zanechávat stopy. Stopy ulpívají, přechodně, ale s trvalým ohlasem, vstupují do komunikační linie. Ono profánní až vulgární se tak stává diskontinuální i kontinuální součástí sakrálního prostoru a právě svou jinakostí vystupuje brutálně, až šokujícím způsobem, právě tak jak to tvůrce koncipoval, z pozadí a o to silnějí, aby vyvolalo diskuzi a zamyšlení nad tušenými souvislostmi.“
Otázka: Co dělal umlec, co teoretik popisuje?
Odpověď: Mázl hovno na kostelní zeď.
Ze skvostného textu Alexe Koenigsmarka, Literární noviny, 12. ledna 2012
Vytvořeno službou Webnode